Nikola Gajovský

NIKOLA GAJOVSKÝ

Má přezdívku Gája, ale moc bych mu to nepřipomínal a spíš bych na něj volal Nikolo. Chomutovský útočník Nikola Gajovský byl tentokrát jako oficiální výherce ankety pozván do Podkovy na další rozhovor o všem, co se ještě neřeklo nebo spíš řečeno nemělo být -)). Tentokrát byl rozhovor posunut až na 16:30. Dohoda zněla na tradičních 15:00, ale znáte to, občas to někdy nevyjde. Nikola přijel včas a rozhovor mohl začít.

Něco málo mám na tebe připraveno, ale dopředu ti mohu říct, že tentokrát to nebudou jen mé otázky, ale i otázky fanoušků. Požádal jsem fanoušky, aby mi posílali některé otázky, které je zajímají, a já jsem si pár nejlepších vybral.

Když si se dozvěděl, že jdeš k nám na rozhovor, zjišťoval sis nějaké informace od kluků, abys věděl, co tě čeká a popřípadě ses na to připravil?

Od kluků jsem se skoro nic nedozvěděl. Nechali mě v tom. Spíš jsem si pročetl ty dva předešlé a dost se mi líbily. Za prvé, jak jsou dobré a dobře obsáhlé a za druhé, dozvěděl jsem se i informace, které jsem nevěděl. Nijak zvlášť jsem se nepřipravil. Jen se omlouvám, že jsem dnešní rozhovor musel o trochu přesunout. Jinak to nešlo.

Nevadí hlavně, že jsme se sešli. Nikolo, když jsem se na tebe připravoval, tak jsem o tobě nenašel skoro žádné informace, ba dokonce na jednom webu jsem našel, že máš národnost Slovenskou a na druhém webu, že máš národnost Českou. Tak jak to je?

Je pravda, že jsem Čech, ale je pravda, že moje maminka je Slovenka. Já jsem z Písku a tam jsem se narodil a to, že mám předky ze Slovenska, neznamená, že jsem Slovák.

Dobře díky že jsi nám to pro začátek vysvětlil jak to je. Kde jsi teda začínal s hokejem. I u těchto informací to je docela nepřesné.

Abych řekl pravdu, tak já jsem byl do 8. třídy hodně špatný obránce v Písku a měl jsem tenkrát skončit s hokejem. Hokej jsem hrál hlavně kvůli bratrovi, jakožto mladší sourozenec jsem byl s ním pořád na zimáku a nějak jsem se pořád držel.  Jsem sportovní typ a závislý na sportu, nějak mě to drželo. Hlavně jsem se chtěl vyrovnat bratrovi.

Bratr ještě hraje?

Ne, už ne. Měl hodně těžký úraz s nohou, takže skončil.

Sám říkáš, že jsi byl hodně špatný obránce, takže co se stalo, že ses stal útočníkem a dobrým útočníkem?

Když jsem dochodil základní školu, tak jsem pořád zůstal v Písku. S Pískem jsem nikdy nehrál žádnou lepší soutěž nebo spíše vyšší mládežnické soutěže. Vždy to byl jen nějaký okres, ani žádné výběry, reprezentační atd. Tohle jsem táhl zhruba do svých 18 let, kdy jsem dokončil střední školu. Stále jsem to bral jako hobby, a když jsem dodělal školu, tak jsem chtěl jít na vysokou a s hokejem skončit. Jenže pak se právě z ničeho nic ozvala Boleslav, že by o mě měli zájem. Hodně dlouho jsem se rozmýšlel, jestli do toho jít. Nakonec jsem se rozhodl a jsem, kde jsem. Musím říct, že tam mě vytáhli na určitou úroveň a naučili mě hrát hokej. Z toho teďka těžím a jsem rád, že jsem tu hokejovou výzvu přijal. Horko těžko si teď dokážu představit, že bych ráno vstával někam do práce (Smích).

Takže vytáhli tě do Bolky a hned tě dali jako útočníka?

Ano, dokonce mě zařadili ke starším hráčům, což je opravdu ta nejlepší škola a já to docela dobře zvládal. Po pár měsících mě šoupli zas o rok k mladším a najednou to pro mě bylo vše moc pomalé a na vše jsem měl moc času. Začal jsem dávat góly a hrál jsem tam až do juniorky. V těch letech mě začali posílat i k chlapům do Písku na 2. ligu.

Dobře, byl jsi v Boleslavi. Jak na to vzpomínáš na ty roky. V Boleslavi jsi byl na začátku vzestupu a zúčastnil ses i soubojů v 1. lize. Potom i všechny baráže a boje v extralize.  Jak na to vzpomínáš?

Jsou věci, který ti ten tým dá a vezme, ze kterých se ponaučíš. Víš, jak se máš chovat k lidem po sportovní stránce. Naučil jsem se tam prostě profesionálnímu hokeji. Hodně jsem se tam osamostatnil.  Tam začala moje hokejová štace, kde jsem byl 5 let a na to se nezapomíná. Naučilo mě to hodně. Je mi 24 let a mám za sebou 4 vítězné baráže, takže si troufnu říct, že co se týče těchto nervy drásajících momentů a důležitých zápasů, mě osobně už nic nepřekvapí. Naučil jsem se tam hrát a zvládat hru pod stresem, pod tlakem, když na vás někdo tlačí, ať už jsou to fanoušci nebo vedení a máte nůž na krku. To je úplně jiná hra.

Je to opravdu tak velká zátěž na psychiku toho hráče hrát tu baráž?

Řeknu to takhle, když jsme hráli zápas a je stav 3:3 na zápasy a jdeš na rozhodující utkání, tak v té kabině to je opravdu na odstřel. Samozřejmě z pohledu toho mančaftu, který o něco může přijít. Ten tým může ztratit extraligu, v tom je hromada peněz a ty můžeš ztratit úplně všechno. Samozřejmě i práci. Hraješ tam o svojí hokejovou budoucnost, a když si tohle všechno uvědomíš a vše na tebe spadne. To je to, co bych nikomu nepřál si zažít.

No a kde si myslíš, že byla příčina, že Boleslav, hrála a hraje každým rokem baráž?

Podle mě je základ mít v týmu to pravé jádro a to tam chybělo. Každý rok se tam protočilo mraky hráčů. Je potřeba udělat tým a partu. Na to teda vsázím já. Nemám právo a nechci kecat někomu do jeho práce. Dělali to tímto stylem a asi špatně. Dnes už to vypadá, že to konečně pochopili, sehnali tam dobré kluky a doufám, že to letos již uhrají aspoň na to 13 místo. A kde byla chyba? Kdybychom to věděli, tak třikrát za sebou nehrajeme baráž.

Jaká tam panuje atmosféra, když jste byli poslední a ještě k tomu nechodí peníze včas. To určitě zapříčinilo i tu herní situaci. Ti hráči to musí mít v hlavách? Byl to i tvůj případ těch peněz, kdy to nechodilo?

Tak to byl případ všech a nejen v Boleslavi. Minimálně 1/3 týmu v extralize, ale o tom se moc nemluvilo. Nechci to moc rozebírat tu finanční stránku. Už tam nejsem, ale mohu to teď pěkně srovnávat, když jsem tady v Chomutově, kde tým vyhrává, kde ty peníze chodí včas, a jsi v klidu. Naopak v týmu, který se utápí na poslední příčce, přezdívalo se mu barážový klub, kdy ty peníze nechodí, kdy kluci chodí do šatny otrávení a opravdu přemýšlíš, jestli si na svačinu koupíš tři nebo jeden rohlík. A teď si vem, že máš předvádět v této situaci nějaké výkony na ledě. To je prostě špatné. Ráno po prohraném zápase se pak se spoluhráči bavíš místo toho, abys rozebral, co se stalo o tom „ tak co přišlo, nepřišlo“ pak se podíváš na teletext a zjistíš, že jsi stále poslední. Nevím jak to říct. Hokej je hlavně o hlavě, a jakmile ti to nejde v hlavě, tak ti to nepůjde ani na ledě. Je to cesta do pekel když to tak řeknu.

Sice je to už 2 roky zpátky, ale jaká byla atmosféra před zápasem s Chomutovem?

Taková normální. My jsme si nepřipouštěli, že bychom o tu ligu přišli. Tam si člověk nemůže připouštět to, že je špatně. Do každého zápasu musíš jít s tím, že ho chceš vyhrát. Připouštět si prohru, je zánik všech šancí na úspěch. Měli jsme ale respekt.

A když jste jeli za stavu 1:1 do Chomutova?

To samé. Nepřipouštět si prohru, i když jsme měli obavu z atmosféry. Byla nádherná ta bílá trička a vše perfektně načasované. Úžasné fandění.  Nakonec jsme to zvládli, udělali 2 zápasy a v klidu jsme jeli domů. Čekali jsme jen na chyby soupeře. I teďka za Chomutov, i když jsme druzí a jedeme někam jako hosté, tak vždy máme respekt ze soupeře, nejedeme někam bezhlavě utočit.

Chyběla Vám tam atmosféra na domácích zápasech. Přece jenom v Boleslavi se moc nefandí ani moc diváků nechodí.

Tak určitě, že ano. V takové atmosféře se ti hraje úplně jinak. To tě hodně nabudí, ale i oni občas uměli udělat bouřivou atmosféru, ale musel přijít plný stadion.

Hráč tvých kvalit měl před začátkem sezony určitě více nabídek. Co rozhodlo, že jsi šel do Chomutova?

Tak hráč mých kvalit žádné nabídky neměl (Smích). Ne, Boleslav mě chtěla ještě udržet, prodloužit smlouvu, ale já jsem to říkal několikrát. Já jsem tam byl 5 let a chtěl jsem změnu. Mě to hodně ubíjelo, když hraješ pořád na posledním místě. Chtěl jsem velkou změnu a agent mi sehnal Chomutov. Do zahraničí jsem nechtěl nebo jsem spíše mladý a do Písku to mám docela blízko.

Z čeho jsi byl překvapen po prvním kontaktu při příjezdu do Chomutova?

Musím se teda přiznat, že já jsem ani nevěděl, že se tu postavil nový stadion. Nijak jsem se neinformoval. Pořád jsem si myslel, že budeme hrát na starém. Takže nejvíc jsem byl překvapen ze stadionu a to hodně. Je to tu vše na špičkové světové úrovni.  Spíš jsem měl trochu strach ze změny, ale vše se hned vytratilo. Kluci mě velice dobře přijali. Zvlášť když jsem přišel z Bolky. Co si budeme povídat, Boleslav nikdo nemá rád a ani hráči jí moc v extralize nemusí, ale parta tady je vynikající Hlavně Rutta, on je taky Písečák.

Kde tě naši fanoušci mohou potkat?

Nikam moc nechodím a nerad se toulám po městě. Hodně doma pařím hry.  Nejsem ani moc na kafíčka. Hodně v Globusu. Dá se tam dobře nakoupit a dobře najíst a lacino. Jsem pařmen, takže mě spíše najdou na webu, jak pařím hry, ale nick neprozradím. Mám rád strategie a střílečky hlavně Call of Dutty. Hlavně online.

Když se vrátíme k Chomutovu. Myslíš si, že Chomutov má nějakou slabinu?

Dlouze přemýšlí. Nic mě nenapadá. Myslím si, že máme dobře postavený a vyvážený tým. Nemyslím se, že máme nějakou slabinu. Jako tady ten tým je hodně silný.  Myslím si, že máme i silnější tým než má Ústí. Nicméně jedna věc jsou jména a druhá věc je, jak si to sedne. Máš zápasy, kdy ti tam všechno padne a pak zas nic. Věříme si.

Nikolo, poslední době se ti nedaří samostatné nájezdy, jako ostatně celému týmu. Začátek sezony byl perfektní a teď´ to moc nejde. Čím to je?

To kdybych věděl. Já nevím no. Já jsem si na nájezdy vždycky věřil, ale poslední dobou se mi nedaří. Kdybych věděl proč tak to změním, ale v čem to nevím. To se musí trénovat, pořád. Nájezd je i dost o štěstí.

Čeho si na sobě jako hokejistovi ceníš. Co je tvoje silná stránka a naopak slabá stránka. Kde si myslíš, že máš rezervy.

Tak sám, když se na mě podíváš tak je ti to hned jasné. Jsem souška a nejsem žádný silový hráč, žádný bijec nebo hráč s obrovským tahem na bránu. Na to bych měl určitě zapracovat. Já se řídím tím, že vše je v hlavě a od toho se odvíjí moje hra. Musím se cítit dobře psychicky, abych hrál dobře, a jsem spíš takový tvořivý hráč. To by měl posoudit hlavně ten, kdo se na mě dívá shora.

Je ti 24 let. Sám jsi říkal, že tě ta barážová utkání hodně zocelila. Jsi teda před zápasem ještě nějak nervózní?

Ne vůbec. Mám s tím docela i problémy. Ne, že by mi to bylo nějak jedno, to bych kecal, ale musím říct, že necítím žádnou nervozitu a nevím, jestli je to dobře nebo špatně. Hodně mě to naučilo. Nic už mě nepřekvapí po těch letech v Bolce.

Z koho máš největší respekt v kabině?

Trenéři, to je bez debat. Vše co dokázali, musíš mít respekt a oni musí respektovat i tebe. Je to o vzájemném respektu mezi hráčema a trenérama.  Když mám jmenovat hráče,tak jsem byl velice překvapen přístupem Milana Krafta. Je to hráč, který hrál v NHL a chová se k tobě jako k rovnocenýmu. To já hrozně obdivuji. Lidi, co něco dokázali a na nic si nehrajou, to prostě obdivuji. Znám i lidi, co nic nedokázali a hrají si na něco, co nejsou.

Jako vždy přichází fotograf. Tentokrát je to Vborgi. Rozbaluje si své nářadíčko a jde na věc.

Tvé úspěchy, zážitek a zklamání.

Úspěch - určitě ty postupové baráže. Největší úspěch asi baráž přes Ústí.  Potřebuješ k tomu, ale hromadu štěstí. Neúspěch nebo zklamání? Tak asi taky ty baráže, vše se motá okolo toho. To jsi hodně na dně a neustále znechucen. Poslední byl zážitek? Ano, tak ten zážitek patří k tomu úspěchu. To prožíváš s tím.

Teď něco pro zábavu čtenářů. Tvůj nejlepší kamarád z pirátského mužstva? Údajně si velký smíšek s Ruttou.

No tak Rutták je číslo. Je to písečák a jde to znát. Hodně si rozumíme. Jsme spolu i na bytě. Kdo je teda číslo 1, tak to je Štěpán Hřebejk. To je borec (Smích). Ten neustále dělá nějaké kraviny a úplně to samé je Krafty. Na nic si nehraje a odlehčuje situace. Takže tihle ti lidé, tomu hodně přispívají k té pohodě uvnitř týmu.

Nějaký tvůj nejlepší šprým.

Ono jde spíš o to, že u nich jsem ten největší terč já, takže oni si ze mě dělají tu největší srandu, ačkoliv stále nechápu proč. Proč zrovna já. No to mi budou muset ještě kluci vysvětlit, to já jen tak nenechám (Hodně naštvaně a vážně). To se jim ještě všechno vrátí. Ještě uvidí (Se smíchem).

Já jsem se právě na to ptal, protože Hafi říkal, že ty a Rutta jste největší špřímaři, že vy se staráte o tu velkou zábavu.

Ne ne, tak to právě vůbec není. Já jsem právě ten hodnej, ten terč. Já nic nedělám a všichni se smějí jen mně. Vůbec nevím proč. Já maximálně vracím údery, když to takhle mám říct.

Když to teda otočím. Co nejhoršího ti kluci v kabině provedli?

To je den co den něco. To se nedá ani říct. Jak se jmenuju Gajovský – Gáj, tak to je pořád na paškále nebo moje zuby. Všechny mám umělé. Měl jsem dlouhé vlasy. Měl jsem květák, tak tomu se taky smáli. To jsem se radši ostříhal. Je tam toho fakt hrozně moc. A i postava v kabině, jsem ten nejhubenější a každý si ze mě dělá srandu. Jako že Gáj kostlivec. Furt něco.

On Hafi říkal, aby se někdo proměnil v malou mušku a jen chvilku sledoval to dění.

To ne, to by fakt nevěřil svým očím. Na druhou stranu je ale dobré, že ta parta je tam tak dobrá. Je to základ k úspěchu. Ve který všichni věříme a jdeme si za tím.

Kdo si myslíš, že letos bude v baráži z extraligy?

Je tam spoustu klubů ve hře, ale Boleslav už to nebude. Už ví, jak to hrát. Otázka je, jak to dopadne v těch Varech protože, ty se v tom hodně dobře utápí, ale i ten Litvínov je v tom dobře namočen. Slávie si to pohlídá. Litvínov půjde dolů a bude bojovat s Varama. Asi ty Vary. Litvínov to vždy nějak uplácá, ale je možné že letos jim to třeba už nevyjde. Nemají tam moc individuálních typů, snad jen Hübla nebo Lukeše.

Oba jsou Chomutováci.

To jsem nevěděl.

V tuto chvíli si Vborgi odskočil na záchod. Dost podstatné pro další vývoj.

Proti, kterému soupeři se ti hraje nejhůře? V 1. lize.

Asi Šumperk a Litoměřice, oni jen brání a nehrajou hokej. Hráli jsme s nima vyrovnané zápasy, ale jen z důvodu, že jsme se přizpůsobili.

Co říkáš na uzavření ligy?

Absolutní blbost. Jsou tam lidi, co to chtějí uzavřít a nemají absolutně žádné podklady, aby to obhájili před veřejností. Ať dají návrhy, které stojí za to a pak se o tom můžeme bavit, ale podle mě uzavřít extraligu je kravina. Udělali to ve Finsku a rychle to vrátili zpět, protože zjistili, že když se odstraní ta nejdůležitější věc a to je ta soutěživost, když se nedá nikam postoupit, hrozně moc by to poškodilo náš hokej na všech úrovních. Když člověk ví, že je v té společnosti a ví, že se mu nemůže nic stát, tak pak už to nemá takový náboj, jako když víš, že můžeš něco ztratit. Já bych tu našel hromadu faktorů proto, aby se to neuzavíralo. To je zánik všeho. Celé historie nejvyšší soutěže.

Pro fanynky. Co ženský a rodina?

Tak já jsem rodinný tip. Přítelkyni mám a jsem ten věrný. Asi jsem výjimka.

Co cíle. Tvá budoucnost?

Já tyhle věci moc neřeším. Nějaké cíle mám, ale jen krátkodobé. Jdu rok od roku a tento rok chci postoupit s Chomutovem do extraligy. Jsem realista a určitě nemám cíl jít do NHL jako ostatní. Chci odvézt svůj výkon pro mužstvo.

Dnes jsme to zvládli docela rychle. S Brettem jsem tu byl 3 hodiny s Hafim taky skoro 3 hodinky a s tebou jsme to sfoukl za 1,5. Ty jsi na to nějak moc připravený. Rychle a přesvědčivé odpovědi.

Měl by si nějaký vzkaz pro fanoušky?

Fanděte dál, jste super a moc Vám děkujeme. Udělejte stejně dobrou atmosféru jako na starém stadionu a bude to neskutečné. Moc se už na to těším. Udělejte zas to pověstné peklo.

Teď se vrátil Vborgi ze záchoda a poslouchá.

Poslední otázka. Co gólmani, věříš jim.

No určitě. Absolutně. Už jsem párkrát slyšel, že fanouškům vadí výjezdy za brankou, ale mně osobně to hrozně pomůže. Málokterý gólman umí tak dobře pracovat s hokejkou jako Hany.

Ok díky za odpověď.

Vborgi se lehce zeptá. Nikolo, znáš osobně Tomáše Dubu?

Osobně ne, ale před rokem jsem mu dal nájezd, takže vím jak na něj.

Hm, tak to je náš nový brankář. Teď to píšou na hokej.cz

Fakt, nekecej.

 

Krátký kvíz:

Kolikrát Chomutov hrál v novodobé historii baráž?

Odpověď:  2x

Správně:  2x

Jak se jmenuje nejlepší střelec v historii Chomutova?

Odpověď: Vím, že ho teď dali do síně slávy, ale jméno si nepamatuji.

Správně: Miroslav Klůc

S kým hrál Chomutov v roce 1999 finále play-off?

Odpověď: Ty mi teda dáváš. Nevím

Správně: Jihlava

 

Dotazník:

Coca-Cola nebo Pepsi:  Coca-cola

Pivo nebo víno:  Pivo

Pizza nebo hamburger: Pizza

Nejoblíbenější jídlo?  Svíčková na smetaně a knedlík

Nejoblíbenější pití? Hruškový džus s vodou

Auto nebo motorka: Auto

Barva?  Bílá

Jsi věřící?   Nejsem, protože věřím nějaké evoluci, která je prokázaná.

Sen a přání?  Být zdravý a mít zdravou rodinu

Film?  Pán prstenu

Muzika?   Hollywood Undead

Hokejový vzor?  Pavel Datsyuk, ale chci být originální.