Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6

Obsah

JAROSLAV HAFFENRICHTER

22. 01. 2012 15:00
 

Je 22. 01. 2012 těsně před 15:00 hodinou a já opět pospíchám do hospůdky „Podkova“. Zbývají mi snad tři minuty, abych přijel včas. Lehce jsem se zdržel při roztahování sousedova auta u našeho domu. Vždy rád chodím na čas a nechci, aby na mě někdo čekal, obzvlášť ne tak důležitá osoba, kterou jsem si pozval na další rozhovor. Tentokrát na to budu sám. Lasky má pro dnešek volno, protože s dnešním hostem mohu mluvit mou rodnou řečí. Na dnešní rozhovor byl totiž pozván chomutovský odchovanec Jaroslav Hafenrichter. Už je 15:01 a přijíždím před Podkovu a už z dálky vidím čekajícího Hafiho. V duchu si říkám „ksakru ti hráči k těm rozhovorům přistupují jak profesionálové a že ho berou nějak vážně, ale zas na druhou stranu jsem rád“. Vystupuji z auta a hned se musím omluvit, že mám menší zpoždění. Vcházíme do Podkovy a usedáme do zadní místnosti. Po menším vzájemném představení a domluvě jak rozhovor bude probíhat, zapínám zbrusu nový diktafon.

Tak Jardo, jdeme na to. Asi víš, co tě čeká. Rozebíral jsi nějak předešlý rozhovor s Brettem?

Ani moc ne. Sice angličtinu mám dobrou, ale nebyl na to čas. Jen říkal, že se mu to hrozně líbilo a cítil se zde velice dobře. Hledal dle odkazu, co jsi mu dával, ten rozhovor a fotky, ale přece jenom google mu nepřeloží vše, co tam je napsáno. Příjemné místo, hlavně nezakouřeno. Takže byl rád.

Jardo, u tebe začnu trochu jinak než u Bretta. To, kdy jsi začal hrát hokej, jak tě podporovala rodina atd., to si každý může přečíst na webu Slavie nebo podívat na video rozhovor. Mě by spíš zajímal přechod do seniorského hokeje a tvůj odchod z mládežnického týmu Chomutova. Ale k tomu se dostaneme později.

V sezoně 2009 jsi poprvé ochutnal letní přípravu s chlapama A-mužstva. Jak to bylo těžké a můžeš to nyní srovnat s přípravou zde v Chomutově?

Tak obě dvě přípravy byly jiné. Ať už z hlediska dokonalosti, či umu starších hráčů. Mají prostě zažitou letní přípravu a jsou na ní připraveni. Je tu nový trenér a každý tu přípravu má jinou. Rozhodně na Slavii se tolik neběhalo jako tady. Můžu říct, že takhle těžkou letní přípravu, co jsem zažil pod trenérem Sýkorou, jsem ještě nikdy nezažil.

Takže nejtěžší příprava v kariéře.

Je to o ničem jiném, ve Slavii byli starší hráči, i když u nás máme taky starší hráče, ale tam se na to více koukalo, kdežto zde jsme všichni začali na stejné startovní čáře, nový trenér a všechno. Hlavně kondiční trenér. Tady máme vynikajícího kondičního trenéra (Petr Švehla), což ve Slavii není. Hodně se nám věnuje. Práce s balóny atd. Petr prostě přišel a za 10 minut mě naučil jak udělat dřep na balonu. Pokaždé přijde s něčím novým a je to pro nás přínos. Ono se vlastně říká, že nemůže dělat lehký věci, ta laťka je tu nastavena hodně vysoko. Ono se to všechno ztěžuje pro ty hráče a i po tréninku vymýšlíme pořád něco nového. Těžší a těžší věci, kdo co zvládne a vždy posouváme vždy laťku o něco výš.

Co se týče ještě toho srovnání. Kdo a jak řídí tu letní přípravu. Pan Sýkora dává instrukce přímo nebo to jde přes pana Votrubu. Kdo dělá rozcvičku? A jak to vypadalo na Slavii s panem Růžičkou?

Tak zde je jednoznačně rozcvička s Petrem. Úplně se v tom vyžívá. Jak pan Sýkora tak pan Votruba to mají vše rozdělené tak na půl. Pan Votruba s námi chodil hodně běhat. Oba dva si do toho řeknou své. Je to rozdělené na dvě party a každý má jednu. Na Slavii to byl pan Čelanský, kdo více vedl letní přípravu. Neřekl bych, že pan Růžička jen koukal, ale Čelanský prostě přišel „ hele tohle to děláš špatně, udělej to jinak“ a tak.  Tady má prostě každý něco.

Brett říkal, že jste velice dobře poznali Bezručovo údolí.

No to jo (Smích). Tam nám naši trenéři našli velice pěkný kopeček a to bylo takový trošku, jak bych to řekl……, pro mě novinka. Tolik běhání jsem v letní přípravě prostě nikdy nezažil, bylo toho hodně, ale jsem za to rád. Jsem mladej a mně to jen prospěje.

Kolena, kotníky vydržely?

Jo, já jsem s tímto v pohodě.

Co ježdění na kole? Kam jste jezdili?

Tak to jsme jezdili na Kateřinu (Hora Sv. Kateřiny). Já kolo, ne že bych ho nesnášel, ale není to zrovna moje silná stránka. To je tak, když jdeme na spinning, tak tam se jede na tep a frekvenci a nikdo nikomu neujede, ale tady vyloženě jak neumíš šlapat, jsi poslední a už se to s tebou veze až do konce. Dá se říct, že já jsem byl dost často poslední. Na to, že třeba běhám rád a jde mi to docela dobře tak, to kolo mám docela špatný.

Ty kola má každý vlastní, nebo nějak od klubu půjčené?

Kolo má každý svoje. Někteří kluci věděli, do čeho jdou a měli dobré. Já jsem vystřídal snad 3 nebo 4. Některé jsem rozbil. Měli jsme třeba šlapat sprinty. Něco prasklo a ulomilo se. Jarda Mrázek třeba při sprintech do kopce zlomil řídítka, prostě zabral a zlomil je. To jsem fakt nikdy neviděl a netuším, jak se mu to povedlo.

Dobře, trochu se teď přesměřujem na tebe. Mám tady poznamenáno, že v sezóně 2009 jsi měl větší zranění a to natažený úpon v kyčli. To bylo tvoje největší zranění?

Ne. (důrazně). Moje největší zranění je asi tak 2 roky zpátky. To jsem měl na dvakrát zlomenou čelist. Otevřenou zlomeninu čelisti. Docela v nevhodný čas. Měl jsem těsně před mistrovstvím světa dvacítek, kde jsem měl být v první lajně a 10 dní před odletem se mi právě stalo tohle zranění. Smůla.

Na webu jsem četl, že jsi měl nějaké zranění, kvůli kterému jsi nemohl odjet na MS, ale nijak to tam nespecifikovali.

Přes moje známé jsem se dostal do Fakultní nemocnice na Karlově náměstí v Praze, a tam mě operovali. Chytil jsme tam strašně fajn doktorku a doktora. Můžu být rád, že nemám jizvu přes celou tvář. Dali si prostě tu práci a dělali to zevnitř, takže to není vidět. Dodnes mám šrouby a někdy to cítím.

A jak se to vůbec stalo?

Dostal jsem pěknou ránu. On si na mě vyloženě počíhal. Já jsem toho hráče viděl, ale čekal jsem ránu do ramena a ne, že mě trefí do hlavy do obličeje.

Kdo to byl? Jak se jmenoval ten hráč?

Bylo to v Liberci a byl to hráč juniorky Kedršť. Toho si budu asi hodně dlouho pamatovat.

Tak já tu v poznámkách mám na tebe připravenou jednu otázku ohledně neoblíbeného hráče. Takže může to být i on?

Ne, že jako neoblíbený nebo že bych ho nesnášel, ale vyloženě v tom zápase o nic nešlo. Byl to přípravný zápas. My jsme měli hrát proti Libereckému A-týmu (pozn. přátelák repre před MS). Oni tam dali takový mix hráčů z juniorky a Benátek, takže pro nás to nesplňovalo ten účel a pro ně taky určitě ne. Vyloženě celou dobu tam jezdil a vyhledával souboje, chtěl se prostě nějak zviditelnit před trenéry, jako proč tam zrovna nejede on. Mohl to prostě udělat jiným způsobem, já jsem o něm celou dobu věděl. Takového týpka si prostě všimneš, že tam něco nehraje. Jenže čekáš, že prostě bude hrát fair no. Třeba to samé mi teďka udělal v poslední bitce, co jsem měl, Havel z Třebíče. To jsem zrovna čekal, že řekne „tak to pojď shodit nebo něco“ a nic. Borec z ničeho nic shodí rukavici a dá ti pěstí.

Jo určitě. K této bitce se pak ještě vrátíme. Jinak hraje ještě ten kluk hokej?

Nevím nějak jsem se o to nezajímal, ale co se tak rodiče baví, tak říkali, že už ne. Už o něm dlouho nic neslyšeli.

Tak teď trochu jinak. Odskočíme si od hokeje k jídlu. Jak jde na mě vidět, jídlo miluji a hlavně tu Kofolu co teď držím v ruce. Jak jsi na tom ty? Někde jsem četl, že hrozně miluješ sushi? Je to pravda pořád to platí?

Sushi, to je moje. Jak se říká, to je můj velký koníček. Kdybych mohl, tak ho jím každý týden. Ono se to jako nesmí, ne ale kvůli tomu syrovému masu. Většinou tak jednou za měsíc si to dopřeju. Hlavně s přítelkyní. Ono to docela leze do peněz, tak se musím krotit.

Tady v Chomutově ale není žádná taková restaurace, ne?

No tak já bydlím v Praze, mám tam byt a po Praze tam je toho mraky. Buď klasické sushi bary nebo si zajdu na rané sushi. To je, jak to jezdí na takovém tom páse a ty si vybereš to, co ti chutná. To tolik nestojí a je to rychle a dobré.

Na webových stránkách Slavie, jsi říkal, že tě více láká Rusko než NHL. Je to pořád pravda?

Tak to pořád platí. Já jsem do toho Ruská chtěl jít ještě dřív, než tam začala fungovat KHL. Myslím, že se to jmenovalo superliga. Tam jsem chtěl jít, už jen pro ten pocit být někde jinde. Slyšel jsem různé historky, kravinky,……., já nevím prostě, policajt jde vybírat pokutu a za ním běží stádo vlků. Ať už kvůli tomu nebo poznat jiné lidi, jiné chování. V Kanadě, jak říkal Brett, jsou lidi prostě moc free, já mám rád takový nastolený řád, disciplínu. Já neříkám, že to v Americe není, ale to Rusko je tím známé. Chtěl bych si to prostě vyzkoušet.

A nějaký tým, který preferuješ. Západní část Ruska nebo spíše východní?

Mě by to bylo jedno. Čím dál, tím více se budeš soustředit na hokej. Když budeš v Moskvě tak jsi za 4 hodinky doma. Oblíbený tým bych řekl asi tak Omsk nebo Dynamo Riga.

No a tobě je teď 22 let, to ještě můžeš hrát za juniorku s výjimkou ne?

No, dnes mám narozeniny.

Fakt to jsem nevěděl. Tak to gratuluji.

Jo určitě, letos jsem odehrál jeden zápas za Chomutov.

Když teda můžeš hrát za juniorku, proč jsi nevyzkoušel Tatranské vlky?

Já jsem to nějak neřešil. Dostal jsem nabídku od Chomutova. Vůbec mě to nenapadlo. Já jsem chtěl být tady, chtěl jsem se dostat do Chomutova, byl jsem za to rád. Vytáhli mě z té bídy, už to bylo takové, že bych se do Slavie asi nikdy nepodíval. Tak jsem za to rád, že mi tady v Chomutově dali šanci.

Ty jsi vlastně za Slavii odehrál jen jeden zápas.

Jojo a to ještě jen Tipsport cup. To bylo vlastně jen tak, aby mě namlsali nebo aby zvýšili mojí cenu. Fakt nevím. Já jsem dostal i třeba tříletou smlouvu, a pak jsem si říkal, kde jsem asi udělal chybu, že jsem to u nich podepsal na tak dlouho. Spousta kluku v té sezoně odešlo do Kanady a já chtěl s nimi, měli jsme super ročník. Byl jsem v té sezoně první v bodování, na Slavii to věděli a byl to problém. 14 dní na to mi volal agent, že bych mohl jít hrát do Portlandu. Nejsem takový, že bych narychlo ukončil smlouvu a utekl do Ameriky. Ze strany Slavie to bylo i takové divné. V té sezoně jim uteklo hodně hráčů a vypadalo to spíše na to, abych tu udržel nějak tu juniorku. Do prosince to bylo dobré, ale po tom, co jsem měl to velké zranění, najednou o mě opadl zájem.

Jako ze strany Růžičky, který měl na starosti juniorku?

 Já jsem třeba chtěl jít hned trénovat. Oni k tomu přistupovali divně. Třeba juniorka měla zakázáno chodit do posilovny. Jak se máš ale dostat do formy, když tam nemáš přístup a musíš chodit někam, kde si to platíš a máš to daleko.

A s Růžou jsi to probíral?

Ne, to ne. Tam byl prostě zákaz a nebudu se na to chodit ptát.

Já jsem spíš myslel jako, co do budoucna?

No právě od toho jsem myslel, že mám agenta. No a agent pořád říkal, dobrý dobrý no a nakonec, když jsem vlastně podepisoval smlouvu, tak jsem zjistil po té, že můj agent jí ani nečetl. To mi řekl pan Růžička. Pak si říkám, proč ho vlastně mám. Na druhou stranu třeba to mohlo být jen nějaké nedorozumění, ale naštve to, když si celou dobu myslíš, že je v pohodě. Já se třeba o to nechci starat, chodit někam nahoru a ptát se, jak to je a co dál. To mají dělat oni, a když se chci něco dozvědět, tak se zeptám, ale tohle bylo fakt špatný.

Tak doufám, že jsi ho už vyměnil.

Jo, jasně, už mám nového smích.

Jardo, co počítáš za svůj největší úspěch?

To je těžký. Já jsem mladej a ještě toho nemám moc za sebou. Možná si to ani moc neuvědomuji, ty úspěchy mládežnické kategorii, ale to je furt mezi dětmi. Teď prostě hraju za chlapy a chci prostě dokázat něco s Chomutovem. Jsem tady doma. Jsem dost mladej a Chomutov je pro mě teď momentálně to nejvíc a s Chomutovem chci teď něco dokázat.

Takže úspěch tě momentálně ještě čeká. Tak doufám, že přijde, co nejdřív a třeba už letos.

No určitě. My se snažíme všichni, aby to bylo už letos. Je nová hala, která je nádherná. Mám tu prostě všechno, abych mohl hokejově růst. Skatemyl - mmch. Výborná věc, výborný trenér na něm, ať už je to Honza Minčák nebo Koleso. Péťa Švehla, ať mu zavolám kdykoliv nebo řeknu, on prostě půjde a bude tam se mnou dělat to, co potřebuju. To prostě na Slavii nebylo a nebylo to nikde. To samé skatemyl, je neděle, dnes jsme v neděli byli s Ondřejem na skatemylu. Všude jinde by ti řekli, hele je neděle, teď nedělám. Tady prostě v pohodě.

Ještě se trochu vrátím k Chomutovu, když jsi odcházel v 8. třídě do Slavie. Co tě k tomu vedlo?

Já jsem nic nevyhledával, nenabízel jsem se. Chodil jsem hrát někdy i za Louny. V té době hráli  turnaj. Hráli jsme proti Třinci a Slavii a mě se ten turnaj docela vyvedl. Po zápase přišel za mnou pan Novák ze Slavie, který měl tyto mládežníky na starosti a pozval mě na jednodenní trénink. Že mají málo hráčů přes Vánoce (plno jich odjelo na repre). Říkám, proč ne, že to zkusit mohu. Po prvním tréninku, mi nabídli zkoušku na celý týden. Já jsem opět řekl, proč ne. Tréninky mě bavily, to vedl tenkrát pan Růžička, no a po tom týdnu mi sám nabídl, abych u nich zůstal. Moji rodiče z toho byli nadšení a já ve 14 letech zůstal sám na bytě. Po Vánocích jsem tam hned nastoupil do školy a už to šlo samo. Rodiče z toho byli trochu nesví, ale nějak se to povedlo, a za tu životní průpravu jsem moc rád. Tenkrát tam se mnou byl ještě Vláďa Roth, který doteď hraje za Slavii. To byste fakt měli vidět ten byt, jak to vypadalo. To bylo velké čóro. Hodně mi to pomohlo, že se sám o sebe postarám. Když teď poslouchám některé ty kluky z juniorky, že mají někam odjet, tak jsou z toho vystrašení jak blázen. Ta Praha, to je strašná škola.

A byl Chomutov nějak proti?

Já v té době neměl ještě žádnou smlouvu, takže to proběhlo vcelku v klidu.

Jardo, další otázka bude lehce směřovat na myšlenky na Chomutov. Někdy v juniorce už jsi přibližně věděl, jak na tom jsi a mohl ses srovnávat i s ostatníma. Myslel jsi i na Chomutov a nějak podvědomě sis říkal, že se vrátíš a budeš se snažit prosadit do kádru Chomutova?

Každý kouká nějak dopředu. Nechci říkat, že bych se nechtěl vrátit, ale každý kouká dopředu. Já jsem to i říkal v těch rozhovorech předtím. Každý chce být první a já také, proč bych měl být druhý, chci se dostat do toho nejlepšího a já v tom nejlepším momentálně jsem. Chomutov jsem samozřejmě sledoval. Zrovna teď minulý týden jsem se bavil s Petrem Jírou o tom, jak jsem se na něj chodíval dívat a teď mám tu čest si s ním zahrát v jednom týmu.

Která série play-off ti tak nejvíc utkvěla v paměti?

Tak určitě série s Českými Budějovicemi. Prospal, Dvořák a ostatní. V té době jsem neměl na to, abych lítal na zápasy do Ameriky a je to snad každého sen, se podívat na špičkové hráče z NHL. Bylo vidět, že ten hokej hrát umějí.

Takže uplakánek Prospal se ti líbil?

Tak každý má svůj styl hokeje. Jasný, je to něco jiného ta 1. liga. I když jsem hrál třeba na té mezinárodní scéně ve dvacítkách, tam stačí dotek hokejkou, stačí jenom pohladit a "nazdar" a jdeš. Tady vyloženě ty rozhodčí si pískají, jak chtějí. Brett, ten s tím má strašné problémy. Já se Brettovi ani nedivím, že je i trochu nesvůj. Soupeř přijede zezadu, dostanu jednu zleva dvě zprava a rozhodčí nic. Nebo Brett zahraje někomu tělo, borec spadne a nazdar a přitom je to třeba čistý zákrok. Hodně kluků od nás dají čistý hit a prostě jdou ven. Plno kluků z extraligy říká, že do té první ligy nechtějí už kvůli tomu. Tady těma faulama se prostě mažou ty nedostatky v té kvalitě.

Vrátíme se ještě k sérii s Budějovicemi. I po těch letech se tu mezi lidmi rozebírá diskutabilní vhození láhve od trenéra Kýhose. Jak ty jsi to viděl nebo jak se o tom mluvilo v hokejových kruzích? Zde v Chomutově se zastává takový názor, že to bylo lehce cinknuté.

Tak těch flašek lítalo mnohem víc a ne jen na tomhle stadionu. Ať už to byl Růža nebo někdo jiný. Kvůli jedné láhvi nevím. O tomhle jsem nic neslyšel.

No, ale stálo nás to pak celý zápas.

Byl to spíš myslím jen zkrat. Ono v těch zápasech jedeš na autopilota, přepne ti a konec a nic okolo pořádně nevnímáš. To bylo vidět i v některých zápasech s Ústím v sezoně, kdy se nesestupovalo.

No to by mně zajímalo ta série s Ústím. Co mi k ní můžeš říct?

No především úžasná atmosféra, plný stadion. Tam byli fanoušci při sobě a chyběl krůček k vysněnému postupu. Tam chybělo snad 2 minuty k postupu. Hlavně si pamatuju gól Micky. To byl prostě gól, který podle mě neměl platit. Někdo tam šel do gólmana a puk šel jasně do prázdné brány. Tohle byl pro mě největší zážitek. Já jsem tady doma, jsem Chomutovák a Chomutovu fandím. To mi hrozně štvalo ten gól. I tento zápas byl trochu divný, ale necháme toho bejt, to jsou jen dohady, ale fér to zrovna nebylo.

Ok, vrátíme se tedy k té bitce s Havlem. Jak to teda vzniklo? S Brettem byl udělám velký rozhovor, kde se to všechno probralo a s tebou nic. Tak teď máš možnost se vyjádřit.

No tak já nejsem žádný velký rváč. Nemám to zapotřebí. Já jsem Havlovi normálně zahrál do těla. My máme takový systém, že trenér chce, když proti nám někdo vyjede podél mantinelu, tak my musíme taky. On vyhodil ten puk, což je pro mě dobře a okolo mě projížděl, no tak ho nalepíš. Pak okolo mě projížděl a začal zvedat rukavice. Tak jsem si pro sebe říkal, že to bude nějaké divadélko s rukavicemi a on si mě dojel a udělal mi takzvaný facewosh (rukavice hraná do obličeje), já také a čekal jsem, že mi nějak kývne nebo naznačí, že do toho půjde, ale najednou shodil rukavice a hned jsem dostal první ránu. Trochu jsem to nečekal, ale pak jsem si ho tam chytil a už jsem si věděl rady, jak na něj. Co je tady Brett, tak mi ukázal nějaké finty a pak je to snadnější.

Ono bylo vidět, že začátek jsi trochu zaspal, ale pak sis ho trochu narovnal na ránu a dostal pěkně naloženo. Nebouchl sis i lehce do mantinelu?

Ano, trochu jo. Taky si pak ze mě kluci dělali srandu, že jsem si chtěl šáhnout někam pro párek (Smích). Kdyby začal nějak tu bitku na férovku, tak je to o něčem jiném. Kdyby to byl takový borec, jak ten s Brettem, tak je to dobrý. Každý začíná na stejné startovní čáře a je to fér. Já jsem tak nějak věděl, že je to sráč a zákeřný, i kluci to o něm v kabině říkali. On si snad myslel, že jsem nějakej nazdárek nebo co a přitom ten hit nebyl nějaký tvrdý. To jsem se vyloženě po něm jen sklouznul.

A kolik celkově takových bitek bylo?

Moc ne. Snad jedna v juniorech a teď tyhle dvě. S tím šumperským hráčem a teď tady ta. Já na to opravdu moc nejsem. To stejně vždy přijde nějak samo. Někdo shodí rukavice a jsi do toho vhozen jak do vody, když se učíš plavat. V juniorce jsme neměli žádného jako je Brett a nikdo tě to nemůže naučit. Nejsem prostě žádný rváč. To kdybych chytil někoho jako je Brett, tak je po mě. Kdybys viděl Bretta, jak on trénuje na tom pytli, jak do toho mlátí, tak si člověk říká, že po sezóně ten pytel musí vyměnit. To jsou neskutečný rány. Určitě asi chodil v Americe někam boxovat, to prostě na něm vidíš. On vlastně říkal, že trénoval s nějakýma bitkařema, co hrajou NHL a ukazoval nám nějaké ty triky, jak toho hráče chytit za dres, stačí malá finta a máš v tom souboji hodně navrch. Nebo jak správně chytit za chránič, aby to tomu hráči řezalo do ruky, a pustí tě. Technika boxování to je hodně důležité.

Minulý týden jsem se bavil s Brettem a rozebírali jsme fandění a vnímání hokeje fanoušky jak tady tak v Kanadě a říkal, že prostě to porozumění hokeji a jeho prožívání atd. je zde na vyšší úrovni než za mořem.

My jsme se o tom bavili jak s Brettem, tak i s Jeffem a mají stejný názor jako ty. Jsou prostě jen na nějaký ten hit nebo rvačku. Zrovna v té době když jsme to rozebírali, tak jsem se popral a současně zde byla na návštěvě i Jeffova maminka a při večeři, jsme to tak nějak rozebírali. Ona říkala "tak to teď musíš být slavný za tu bitku" a já na ní, no právě, že naopak, tady se to bere trochu jinak. Pro nás je to trochu špatně. " No, ale v Kanadě by si byl za hvězdu". Celkově z toho byla dost překvapená. Samozřejmě pozoruješ, že i zde když se popereš, tak diváci bouří a pomalu se ten trend dostává i k nám, ale zaplaťpánbůh, diváci dokážou ocenit i jiné důležité hokejové věci. Já třeba osobně jako levé bránicí křídlo mám takovou práci, že musím rozdávat, blokovat střely, ale i dávat goly.

Brett se zmiňoval, že jste se hodně skamarádili a především tvoje přítelkyně s Brettovo. Jak k tomu došlo?

Tak hlavně já jsem Chomutovák a jsem zde doma. Ostatní kluci tu moc nejsou, tak je hloupost, abych kolem něho chodil jen tak a nevšímal si ho. Umím dobře anglicky a nabídl jsem mu, že když něco cokoliv bude potřebovat, aby se na mě obrátil a tím to vzniklo. Pak se poznaly holky a ty se hodně spřátelily. Navíc mám stejný koníček. Já mám 3 psy a on si také z Kanady přivezl psa, tak dost často navštěvujeme Bezručovo údolí. I vánoce jsme trávili chvilku spolu. Brett je vynikající kuchař. Na vánoce mi připravil krocana, což pro mě bylo labužnické překvapení.

A to opravdu udělal sám?

Jo jo, byl jsem tam, když to připravoval, ty saláty,přílohu…. všechno dělal sám. Tohle jsem nikdy nejedl a fakt jsem byl překvapený z toho, jak se mu to perfektně povedlo. To samé Dwight, s ním aby se nenudil, jsem byl v Jirkově střílet. On vlastní zbrojní průkaz, a aby nevysedával na bytě tak jsem pro něj vymýšlel takovéto věci.

A co se týká Dwighta. Myslíš si, že se ještě vrátí?

Nechtěl bych nějak předjímat, ale můj osobní názor je, že asi ne. Všechny indicie tomu nasvědčují, že se asi nevrátí, ať už je to kompletní vyklizení bytu a kabiny, nebo vybrání všech peněz. Byl bych velice rád, kdyby tu zůstal, ale je to život a tak to prostě je.

Ok díky za odpověď. Tohle fanoušky bude určitě zajímat. Jinak Brett tě zmiňoval společně s Nikolou jako za největšího smíška a srandistu v kabině.

(Velký smích). Jo, tak to bude asi pravda. Ono je to vždycky tak. Ti mladí si vždy dělají srandu z těch starších. Vždy, když se něco stalo, tak se jde za mnou nebo za Gájou, kdo to udělal, kdo to schoval a tak. K tomu se někdo přidá. On i Štěpán Hřebejk nebo Honza Rutta, s nimi je taky pěkná sranda.

A můžeš nám prozradit nějaký nejlepší vtípek nebo povedený žert?

To se nedá takhle ventilovat na veřejnost, zaprvé je to prostě takové menší tajemství v kabině a zadruhé by se to muselo zveřejnit až po 22 hodině (Smích). Já bych někomu přál, kdyby se na pár hodin mohl změnit v malou mušku a chvilku nás pozorovat a poslouchat v kabině. Ono se ani nemusí něco stát, ale to se na toho spoluhráče podíváš a je to hned jasné. Třeba příklad, teď Karel Hromas si někde na čerpačce koupil časopis, někdo mu ho po 2 dnech schoval a on si ho koupil znova, aniž by si vzpomněl, že ten samý výtisk už jednou kupoval. Pak najednou má v kabině dvě stejná čísla a diví se, jak je to možné.

Jen tak lehce pro naše fanynky. Co Jarda a ženy?

Tak přítelkyni mám, dokonce čekáme miminko, takže jsem moc šťastný. Takže ostatní již mají smůlu (Smích). Jsem za ní hrozně moc rád. Ona Janička je o trochu starší a ve všem mi moc pomáhala, jak už ve Slavii tak i tady. Nemám rád takové ty holky, co chodí jen po diskotékách. Já osobně nepiju žádný alkohol. Jsem spíše rodinný tip a toho se držím. Děti mám moc rád. Hlavně Janička umí suprově vařit, to mi vyhovuje. Občas i do kabiny někdy něco upeče a kluci si to moc pochvalují. Prostě nemám si na co stěžovat.

Tak to jsme dva. Taky jsem abstinent. Mimochodem, uvědomuješ si, že defacto jsi s Petrem Jírou poslední Chomutovák v týmu, když nebudeme počítat Kůsáka, který je teď v Kadani. Je možné (i když bych byl z toho hodně zklamaný), že to je poslední sezona Jiráka v dresu Chomutova. V minulosti z klubu odešlo hodně chomutovských ikon do sousední Kadaně a i tohle může potkat Petra. Co tím vlastně chci říct. Jsi nějakým způsobem připraven vést tu pomyslnou pochodeň po Petrovi? Někteří fanoušci tuto věc nesou dost těžce a chtějí vidět své odchovance v týmu.

Tak připraven nepřipraven. To je dost těžká otázka. Samozřejmě dost cítím tu podporu v hledišti, třeba jen to vyvolávání jmen je pro mě úplná novinka. To teď tady prožívám úplně poprvé a opravdu to pomáhá. Jsem za to strašně rád. Každý se nějak učí, a když to nastane, půjdu do toho a budu dělat to, co budu umět. Jsem Chomutovák a chci zde hrát. Udělám pro to všechno.

Díky za upřímnou odpověď. Druhá věc je i s tím spjatá. Vždy se najde pár kritiků. To bylo a vždy bude. Čteš třeba diskusní fórum?

Nečtu. Spíš moje máma a ta mi o tom řekne. Já bych to řekl takhle. Hokej se hraje pro lidi a pro týmové výsledky a každý má právo si do toho něco říct. Já jsem tu jako zaměstnanec a beru za to peníze a podle toho se musím chovat. Samozřejmě beru, že na to má právo, ale já bych taky moc rád šel za někým do práce a podíval se na něho, jak pracuje a říct mu třeba " hele, dneska dobrý, ale včera nic moc, zkus to zlepšit". Prostě jednoduše, když hraješ dobře, lidi ti tleskají, hraješ špatně, začnou na tebe řvát. Na těch diskuzích se mi to nelíbí. Za tou svojí přezdívkou se můžeš schovat, schováš se za nějaký obrázek a kritizuješ. Ať si tam ti frajeři vylepí fotku!!! A pak klidně můžou diskutovat. Mě je to šumák, ale ať to má nějaká pravidla.

Další otázka se bude týkat tvých šancí v setrvání v kádru pro play-off. Pan Sýkora naznačoval o menších posilách do konce přestupního termínu. Na tvojí pozici může vzniknout přetlak. Jak to osobně vidíš?

Tak mě osobně by to hrozně mrzelo, ale chápu, jsem mladý a mám se ještě co učit. Ten poslední krůček je pro klub to nejdůležitější, a když přijde někdo nový? Nevím je to pro mě těžké, když s klukama hraješ celou sezonu a máš tak nějak našlápnuto, aby to bylo dobré. Říkám upřímně, že by mě to mrzelo, ale jak říkáš, stát se může všechno a když to přijde, budu to muset brát jakorealitu.

Teď už jen lehčí otázky. Máš nějakou zvláštnost ve výstroji? Rituál?

Jen to, že se oblíkám od levé strany, to už spíš děláš automaticky a pak, že si lepím celou čepel hokejky. Nebo mám svoje holeně Jofa, které mám už 6 let a snažím se je neměnit. Rád si před zápasem zdřímnu.

Kde se ti hraje nejlíp a kde nejhůř?

Nejlépe tady doma a nejhůře, určitě v Benátkách, špatná divácká kultura, tam opravdu nikdo nefandí, jen tam někdo tříská do bubnu, ale i pro tu jejich zimu a malé prostory na rozcvičení a určitě taky v Jihlavě. Ty jejich špinavé koupelny to je děs. Tam přijdeš na záchod, chceš se vyčůrat a ono ti to teče na nohy.

Uzavření ligy. Jaký na to máš názor?

Absolutní blbost a doufám, že se to nestane.

Co široká baráž?

Nejlepší, co by mohlo být. Nabité stadiony, velký zájem médií. Pořád je o co hrát. Nechápu, proč se to už dávno nezavedlo.

Dostali jsme se ke konci rozhovoru. Mám pro tebe připraven menší test.

Rok založení hokejového klubu v Chomutově?

Odpověď: 1945

Správná odpověď: 1945

2. Nejlepší umístění Chomutova v historii?

Odpověď: Nevím. On Chomutov hrál někdy nejvyšší hokejovou soutěž?

Správná odpověď: 1955 -1956

3. Kdo chytal za Chomutov v sezoně 1961?

a) Karel Straka

b) Vlado Dzurilla

c) Josef Mikoláš

správně: a), Jarda odpověď věděl.

Menší dotazník:

Coca-Cola nebo Pepsi? Coca-Cola

Pivo nebo víno? Ani jedno

Auto nebo motorka? Auto

Blond nebo brunet? Blond

Pizza nebo hamburger? Hamburger

Barva? Modrá

Tvoje číslo? 7

Jsi věřící? Nejsem věřící, ale často od něho něco chci.

Nejlepší film? Pelíšky

Nejlepší muzika? Team

Hokejový vzor? Jarda Jágr

Chtěl by si něco vzkázat fanouškům?

Určitě. Já bych chtěl našim fanouškům vzkázat, že jim strašně moc děkujeme za to, jak nás povzbuzují a chtěl bych jim říct, že uděláme všechno proto, abychom postoupili do extraligy.

Jardo, děkuji ti moc za rozhovor.