Kalendář akcí

Po Út St Čt So Ne
26 27 28 29 30 1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31 1 2 3 4 5 6

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Rozhovor s Milanem Tomanem

5. 12. 2014
 
Tento rozhovor vznikal strastiplně. Vždy, když jsme byli domluveni na termínu, zasáhla vyšší moc. Až třetí pokus byl nakonec úspěšný a my spolu sedíme po vítězné kanonádě s Třebíčí v odděleném boxu restaurace AVE, kde máme naprostý klid a soukromí. Milana jsem do této chvíle znal jen jako nekompromisního a důrazného beka, který dohraje každý souboj na samé hranici tvrdosti a jako tvořivého obránce s výbornou rozehrávkou. Při vyslovení jeho jména se většině chomutovských fanoušků rozproudí krev v žilách, okamžitě se jim zvýší tlak a ihned si vybaví jeho barážový střet se Štěpánem Hřebejkem. Tenhle incident mu někteří fanoušci nezapomněli a dávali to v úvodních zápasech také hlasitě najevo. Naproti mě však k mému příjemnému překvapení sedí velice sympatický a usměvavý mladý muž, otec dvou malých dětí ve věku 1.5 a 4 roky.

Milan Toman

„odvedu maximum pro Piráty! “

 
Milane vítězství nad Třebíčí, v tvém případě bod za přihrávku, spokojenost?
Já už to tak neberu, už mám něco odehráno, důležitější je pro mne výsledek týmu a dnes jsme hráli výborně.
 
V minulém zápase v Benátkách jsme tě v sestavě nenašli, můžeš prozradit důvod?
Dlouho jsem byl zraněný a čtyři měsíce nemohl pořádně trénovat. Stále doháním tréninkové manko a domluvil jsem se s trenérem, že raději pořádně potrénuji a dám si do těla. Petr Švehla je v tomto výborný, tři dny mi hořely nohy (smích), tak proto.
 
Tvůj příchod k Pirátům kousalo mnoho místních fandů těžce a musel si zaznamenat i nepříjemné reakce v ochozech, jak hodně to vnímáš?
Trochu jsem s tím počítal a beru to, byl jsem pro ně soupeř, pak ten nešťastný souboj se Štěpánem. Víš co, já si myslím, že to faul vůbec nebyl, jsme oba stejně vysoký a on měl prostě hlavu dole a nekoukal, dohrál jsem ho tělem a nejhorší bylo, že on si při tom dal ještě hlavou o led. Vždyť my jsme se Štěpánem naopak kamarádi a já mu hned večer volal do nemocnice a vše jsme si vysvětlili. Teď jsem v Chomutově a budu se rvát za Chomutov
 
Trochu mi vrtá hlavou jedna věc. Jsi tu z Mladé Boleslavi na hostování do konce sezony a může se opět stát, že v baráži na sebe obě mužstva narazí. Jsi jejich hráč, představa, že bys poslal svůj tým o patro níž a pak se tam měl vrátit?
Vím, kam míříš. Pro mne už je Boleslav minulost a zpátky už se mi moc nechce, jsem profík a teď udělám maximum pro Chomutov a klidně ji tam pošlu. Byl bych sám proti sobě, kdybych ve svém věku hazardoval se svým jménem, je to moje práce a živobytí, ty taky musíš v práci odvádět to nejlepší, abys o ni nepřišel, takže je to jasný, tady odvedu maximum pro Piráty a jejich úspěch!
Milan Toman

„rodina je pro mne na prvním místě"

Milane, jak ses dostal k hokeji? Pocházíš ze sportovní rodiny?
(smích) u nás v rodině nikdo nesportoval, jsem taková bílá vrána. K hokeji mne tenkrát v Roudnici  přivedl bratranec
 
Jaké jsi byl dítě? Užili si s tebou rodiče své?
Kdepak, nepamatuji si, že by někdy byl nějaký závažný problém. Tak byli jsme kluci a samozřejmě pak na střední škole na Kladně něco drobného proběhlo, ale fakt si nevybavuji nic závažného a konkrétního.
 
Milane, nikde na internetu jsem nenašel jedinou informaci z tvého soukromí, je to účel?
To je pravda, nikdy jsem neměl potřebu cokoli prozrazovat a naopak své soukromí a rodinu si chráním, rodina je pro mne na prvním místě.
 
Přesto to zkusím a zeptám se …
Jsi první, koho to zajímá.
 
Jako hokejistu tě znají všichni, my bychom tě rádi poznali i jako člověka bez bruslí a hokejky.
To je hezký, jsem překvapený.
 
Kdy a jak si se seznámil se svou manželkou, musel si jí hodně dobývat?(smích)
(smích)víš, že si to ani nepamatuji, tedy myslím to dobývání. Potkali jsme se, když jsem byl na střední škole na Kladně, no vidíš a vydrželo nám to dodnes, jsme spolu už osmnáct let, jmenuje se Jana a pochází z Liberce.
 
To jsi mne překvapil, dnes už  je to spíše výjimečně, sportovala také?
Pokud myslíš závodně tak ne, je zdravotní sestřička a jsem si vědom, že se musela přizpůsobit. Teď, když máme dva kluky Milana a Filípka, tak toho má ještě více a času ještě méně. Neměla to vedle mne nikdy lehké, někam jdeš hrát hokej a ona si musela shánět práci s tím, že nikdy nevěděla na jak dlouho. Smlouvu máš podepsanou sice na tři roky, ale můžou tě za rok vyměnit, víš jak to je. 
 
Chápu to a navíc když takhle jdeš od štace ke štaci a pořád se vlastně stěhuješ. Je nějaké místo, ke kterému si našel zvláštní vztah a řekl si, tady je nádherně tady chci žít?
To se přiznám, že ne. Všude, kde jsem byl, je něco krásného a líbilo se mi tam, v Čechách je krásně a já se všude cítil dobře. Bydlíme kousek za Prahou v Horoměřicích, kde máme dům, zahradu, psa. Bydliště jsem musel volit i s ohledem na mé pracovní aktivity.
 
Myslel jsem, že tě živí jen hokej …
Víš co, už jsem v letech, kdy musím myslet také na zadní kolečka a přemýšlet co budu dělat, až skončím aktivní karieru, takže mám spolu s kamarádem nějaké podnikatelské aktivity..
 
Prozradíš jaké nebo je to tajné?
(moc se mu nechtělo) No, moc bych o tom nechtěl mluvit, řekněme, že se věnuji podnikání v oblasti nemovitostí a dopravy.
 
Milane, jsi narozený ve znamení Střelce. Přednostmi tohoto znamení jsou síla, přesvědčivost, nadšení, přímost, ale také nesnáší pocit omezování, najdeš se v tom?
To musí posoudit jiní, ale je pravda, že většinou volím řešení, že se má říkat pravda nahlas a přímo a jsem pro přímé jednání, bohužel v tomto státě se to moc nenosí, to asi znáš taky ne?
 
Bohužel znám, ve stejný den jako ty se narodili i takové veličiny jako např. Winston Churchil, Brad Pitt, Miloš Forman, Rudolf Hrušínský ale taky Ladislav Smoljak či Ludvig van Beethoven, je ti někdo z nich opravdu blízký svými názory či uměním?
(smích a překvapení) tak to jsi mne potěšil a mám fakt radost, mám je všechny moc rád.
 
Tím jsem chtěl navodit další otázku. Blíží se Vánoce, máš je rád a těšíš se na něco konkrétního, myslím film, dárek, cukroví, atmosféra?
No tak to je jasný, mám hrozně rád klasické české pohádky a veselohry, na ty se fakt těším. Teď když mám doma dva malé kluky, tak si to užiju o to více a Vánoce si budu chtít užít i třeba včetně koled. Přiznám se, že ani nemám žádný vyhraněný styl hudby a rád si poslechnu lidovky, country, pop i něco tvrdšího a třeba i tu vážnou hudbu, já si to pouštím spíše podle momentální nálady (smích).
 
Když jsme u té nálady, ty jsi prožil velmi úspěšné angažmá na jihu Moravy ve Znojmě, tam je asi vždy tak trochu dobrá nálada a dobří lidé, navíc je to úrodný kraj plný vinic, stal se z tebe znalec vína a vinař?
(opět smích) kdepak, samozřejmě, že jsme na víno s klukama chodili a lidé tě pořád zvou, ale jednak to nešlo, a když už jsem šel, chutnalo mi všechno, takže vinař a znalec opravdu nejsem.
 
Důkazem toho, že dáváš přednost rodinnému zázemí a pohodě je tvůj počin, kterým jsi se prezentoval na MS v in-line hokeji ve Španělsku, a proto jak ses k in-line hokeji dostal?
To byla taky spíše náhoda. Jednou jsem si přivodil zranění kotníku a nemohl pořádně trénovat. Nešlo skákat a tak mne kluci přemluvili, ať zkusím in-lajny a mě to okamžitě chytlo. Můžeš tak trénovat fyzičku a zároveň s tím brusli, byť ta technika bruslení je úplně jiná než na ledě, nejde tu udělat tak dlouhý skluz, ale ten sport mě nadchnul. A k tomu Španělsku, měli jsme tenkrát výborný tým a chtěli uspět, ale už předem jsem se domluvil, že mám doma rodinnou záležitost a před semifinále odjedu domů. Kluci však zvládli vše na výbornou a zlatou medaili mi pak přivezli domů.
 
To však není jediný tvůj mistrovský titul. Zjistil jsem, že tě zdobí taková zvláštnost a pikantnost naráz, máš ve své sbírce mistrovský titul s hokejovou Spartou a in-lajnovou Slavií, trochu zvláštní ne?
To byla taky víceméně náhoda a souhra okolností. V tom kolečkovém hokeji tolik peněz není a tak jsme se pořád jako tým stěhovali po Praze, pak byli v Berouně a v ten rok kdy jsme získali titul jsme se stěhovali a hráli pod hlavičkou Slavie.

Milan Toman

„ten kdo vymyslel pravidlo o mladých musí být úplně mimo“

Tím se vracíme zpátky k hokeji. Milane, nedávno bylo u nás zavedeno pravidlo o povinném nasazování mladíků, o němž se vedou vášnivé debaty. Co si o něm myslíš ty jako zkušený hráč?
To ti řeknu na rovinu a klidně to tam napiš, ten kdo vymyslel to pravidlo, musí být úplně mimo. Co tohle je za blbost, vždyť to ničemu neprospívá, můj osobní názor je, že když je někdo dobrý a šikovný musí se prosadit dříve či později sám a takhle to bylo i za nás. Jediné k čemu to vede je systematická likvidace střední generace hráčů, vždyť si tom vezmi, začínáš hrát a když už máš odehráno nějakých 100-150 zápasů, nasbíráš sílu, zkušenost, přehled a měl bys začít tohle prodávat ve prospěch mužstva manažer řekne sorry, já pro tebe nemám místo, protože musí hrát celá pětka  mladých, kteří na to třeba vůbec nemají, co je to za blbost? A navíc ty tabulky k tomu, podívej se, kolik kluků takhle odstřelili.
 
Když jsme u mládeže, teď to beru všeobecně, začínáme žít v době, kdy se přestává ctít autorita a nikdo nikoho nerespektuje, pociťuješ něco takového i ve sportu potažmo v hokeji?
Co na to říci? Je to pravda a i když bych nerad házel všechny do jednoho pytle vím, že když jsem přišel jako mladý prvně do kabiny, musel jsem všem vykat a nic si nedovolil. Samozřejmě mi pak kluci řekli neblbni a tykej nám jsi jeden z nás, ale bylo to trochu jiné, jo máš pravdu, dnes ti každý hned tyká, někteří tě na stadionu pomalu ani nepozdraví, ale bohužel to tak je, co bys chtěl když i president se neumí chovat.
 
Hodně se mezi fandy diskutuje o systému hokejových soutěží o tom, co by prospělo našemu hokeji. Položím otázku takhle, bylo by lepší a prospělo by snížit počet účastníků v ELH a 1.lize na dvanáct a nebo vzhledem k ekonomické síle republiky soutěž uzavřít?
Na rovinu říkám, že uzavření soutěže je blbost a nikomu by to nepomohlo. Kluby by možná ušetřili část peněz, ale hokeji ani fanouškům by to nepomohlo spíše naopak, každý by věděl, že nemůže spadnout, hrál by to s mladýma a za pár korun a pak by docházelo k tomu, že by někdo dostával pravidelné dardy. Koho by to bavilo? Sponzory ani diváky ne a ztratilo by to na atraktivnosti, lidi by na takový hokej nechodili. Snížení účastníků s přímým sestupem a postupem by asi bylo zajímavé, ale mě se současný model líbí a přijde mi spravedlivý, je to dlouhodobá soutěž,  která trvá měsíc a tam už nejde o náhodu, ale musíš ukázat svou sílu dlouhodobě.
 
Není tajemstvím, že cíl Pirátů je do baráže se dostat a přes ni se vrátit zpět do ELH, letos to bude asi obzvláště těžké…
Nikdy to není lehké. Uvidíme, v jakém rozpoložení budou oba extraligové týmy a jak na tom budeme my. Ovlivnit můžou výkon mužstva i nečekaná zranění a spousta dalších drobností, pro mne je to jasný, jsem tady, jsem profík a budu se rvát za Chomutov. Možná mě lidi začnou mít rádi, možná nikdy ne, s tím nic neudělám, ale udělám vše pro to, abych postoupil. Vím jaké to je a čím více máš odehráno a zkušeností, tím si člověk takových věcí užívá a cení mnohem víc, nekoukáš na sebe, ale na tým.
 
Milane, děkuji za čas, který si věnoval nejen mně, ale potažmo všem fandům Pirátů a ať se ti v dresu Pirátů daří co nejlépe
Nemáš za co děkovat, udělal jsem to rád.
 
Z původně plánovaných třiceti minut uběhly téměř dvě hodiny, uteklo to jako voda v Chomutovce a Milan ani náznakem nenaznačil, že spěchá domů. Přestože měl ze zápasu s Třebíčí nastřelené chodidlo a bude pravděpodobně opět pauzírovat, probrali jsme spolu i další témata včetně politiky, hokejového zákulisí, ale nebylo naší prioritou tato témata prezentovat. Nicméně musím říci, že jsem poznal velmi vstřícného a pohodového člověka a bylo mi ctí ho poznat osobně.
 
Autor : Pirátské srdce, LuděkG

foto zdroj www.piratichomutov.cz